Švařec

Rudní revír - Švařec

Švařec - okolí šachty Cumberk, povrchová situace a řez ve směru S-J, J. Ch. Urban, r. 1772 (SÚA Praha).

5. Panisádek

K horním dílům, označovaným jako díla „im banisater Gebirge“, z r. 1774 řadíme i dnes prakticky zaniklé práce na oploceném pozemku s chatami, asi 100 m ZJZ od mostu přes Svratku ve Švařci, na skalnatém ostrohu nad řekou. Vchod do historické štoly, jejíž ústí se nacházelo těsně nad hladinou Svratky asi 70 m S odtud, je zavalen. Nová průzkumná šachta ležela 250 m JZ od mostu. Na lokalitě se zachovaly zbytky hald z doby průzkumu a ložisko je zatopeno po úroveň Svratky.

Nedaleko od místa na poli, kde se propadl v r. 1948 strop staré štoly, byla situována v r. 1959 průzkumná šachta 34 m hluboká (asi 25 m pod úrovní řeky), z níž byl ražen překop ve směru V-Z na celou mocnost ložiska a z obou konců pak sledné k severu. Levá (západní) dosáhla délky 50 m a došla pod koryto řeky. Byla kvůli extrémním přítokům vody zazděna. Pravá (východní) prošla pod řekou a dosáhla délky 180 m. Zrudnění bylo zastiženo v mocnosti až 10-15 m. Je jednak vtroušeninové, metasomatické, jednak vázané na síť žilek směru S-J. Žilovinou je především křemen, méně i karbonáty, vzácněji baryt. Z rud převládá sfalerit a galenit, vzácnější je chalkopyrit a další minerály. Zrudnění je vázáno především na šedé mramory, zóny brekcií, vzácněji se vyskytují i v nadložních kvarcitech a metapelitech. Podle A. Poláka pocházejí kusé a nejasné zprávy o lokalitě z let 1774-1781.

6. Za Kaplí

Pozůstatky po dolování, patrně jen prospekční povahy, se dříve nacházely v místech za švařeckou kaplí. Na základě ústního sdělení A. Poláka uvádí P. Láznička obvaly a šachtice z polí a pastvin asi 100-350 m SV od kaple, ale už koncem 30. let se v těchto místech výraznější stopy po dolování nevyskytovaly, jak zaznamenal P. Chlupáček. A. Polák uvádí z prostoru „Za švařeckou kaplí“ tři šachty. Místo je asi totožné s námi ověřenými třemi obvaly na hřebeni kopce Horka. Údaje o této lokalitě nejsou podloženy žádnými historickými mapami ani zprávami. Podle A. Poláka by práce měly údajně pocházet z let 1761-1772. Vzhledem k poloze na hřebeni kopce v místech skalních výchozů však lze tyto práce zařadit zřejmě již do středověku, kdy vznikly v souvislosti s celkovou prospekcí v revíru. Ve svahu SZ od kaple byl nalezen galenit a sfalerit s limonitem, přibližně v pokračování zrudnění Korouženské štoly.

7. Šachta Cumberk a práce v nejbližším okolí

Původní název „Zumberger Schacht“ nacházíme v mapě F. von Papa z r. 1768. Nově je dílo označováno i jako šachta v Navrátilově lese nebo dokonce šachta Rudolf. Nachází se asi 1200 m VJV od mostu přes Svratku ve Švařci na pravém břehu potoka tekoucího od Čtyř Dvorů. Pracovalo se zde zvláště v letech 1767-1770. Dílo bylo vyzmáháno i při geologickém průzkumu začátkem 60. let.

Nejvýznamnějším pozůstatkem po dolování stříbra a olova je úklonná šachta. Je asi 50 m hluboká, ústí je volně přístupné. Dolní úsek šachty je podle Urbanových plánů veden svisle. Šachta Cumberk je vyhloubena převážně v biotit-granátické okaté bítešské rule, žilovina je křemenná a ankeritická, obsahuje sfalerit a galenit, A. Polák uvádí i antimonit. Jen několik metrů V od šachty je na úzké rozsedlině založena úklonná šachtice se světlíkem a hloubením, která je spojena se šachtou. Lokalita je pěkným příkladem vyhloubení šachty v terénu, který je naopak velmi vhodný k ražení štol, což by mohlo ukazovat na její pravděpodobně středověký původ. V okolí jsou uváděny další zbytky po dolování, kterými byla žíla sledována k východu. V těchto místech ležela i dnes zasutá „Zumberger Stollen“, kterou zobrazuje např. mapa von Papova z r. 1769. Měla za úkol podfárat stará středověká horní díla. V jejím případě šlo zřejmě pouze o obnovení staré dědičné štoly doložené již r. 1352, zvláště o její prodloužení v mírně zalomeném směru více k severu, ovšem k úplnému dosažení starých prací nedošlo. Většina nápadnějších pozůstatků, zejména velká halda této štoly, která ležela asi 50 m východně od šachty při ústí údolíčka, však byla takřka aplanována. Nově byla ověřena jen jedna šachtice na konci aplanované řady jam na skalnatém hřbetě o něco východněji, kterou plány Urbanovy i Papovy zachycují pouze jako „eine alte Schacht“.

Název Cumberk je běžně používán i pro rozsáhlé pole obvalů jižně od silnice naproti šachtě, již na katastru Štěpánova nad Svratkou, dnes Havírna.

8. Obvaly na vrchu Hora

Na hřebeni přímo při západnějším vrcholu kopce Hora či Opálená (480 m) a na jeho ssz. svahu asi 300 m JV od Švařce byly zjištěny výrazné pozůstatky horních děl. Koncem 30. let je poprvé zaznamenal P. Chlupáček jako „obvaly na hřebeni kopce mezi Švařcem a Záskalím“.

Na lokalitě byl zjištěn obvalový tah se zbytky zavalené štoly a rohu kamenného objektu probíhající ve směru V-Z. Je kolmý na průběh poloh mramorů olešnické skupiny, místy metasomaticky zatlačených limonitizovaným Fe-karbonátem. Vzácně byl v mramoru zjištěn galenit. Historické údaje se nedochovaly, pravděpodobně jde o pozůstatky po prospekčních pracích.

9. Štolka U Kinců

Za domem při levé straně silnice ze Záskalí do Čtyř Dvorů 100 m VJV od křižovatky se nachází drobné dílo označované také jako chodba za Kincovou stodolou v Záskalí nebo U Fafílků. P. Láznička je uvádí jako štolu za domem pana Fafílka.

Menší štola dlouhá okolo 10 m sleduje zhruba od J k S prokřemenělou mylonitovou zónu s galenitem a sfaleritem. Jeden metr před čelbou je severním směrem vedena po zlomu úklonná šachtice, jejíž ústí je v místech vyústění na povrch zasypáno. Ve svahu se rýsuje v podobě mělké propadliny s nevýrazným kuželem haldy pod ní. Podle informace místního občana probíhala štola po rozsedlině, v zimě patrné výrony teplejšího vzduchu dále k severu. Naproti přes silnici byla A. Polákem zmiňována podobná stolka za bývalým hostincem.