Obsah

Vznik názvů místních částí ve Štěpánově

Vznik názvů místních částí ve Štěpánově

Štěpánov nad Svratkou

O původu jména se vždy tradovalo několik verzí. Prý vznikl i podle velkého počtu jabloní nebo-li štěpů. Nebo podle jména loupeživého rytíře Štěpána, jenž měl mít sídlo na Hradisku. Nejpravděpodobnější je verze, že Štěpánov dostal jméno podle Štěpána z Medlova, jenž zdejší kraj ve 13. století kolonizoval. Buď podle hlavy rodu nebo podle stejnojmenného syna. Druhý syn Jimram měl dát jméno Jimramovu. Protože jádro naší obce leží na 103. až 105. kilometru řeky Svratky, byl název v roce 1952 pro odlišení od jiných Štěpánovů (v Česku jich je osm, k tomu navíc pět Štěpánovic, jedna Štěpánovská Lhota a jedno Štěpánovsko) doplněn na Štěpánov nad Svratkou. Štěpánov je poprvé jmenován na listině z 15.2.1285 ve tvaru Stiepanow. Následují podoby: Czepanaw (1348), Szcepanow (1378), Sstiepanow (1675), Stiepanow (1718 a 1751), Stiepanau (1846), Štěpanov (1881), Štěpánov (1924), Štěpánov nad Svratkou (1952).

 


 

Olešnička

Dlohou dobu byla samostatnou vesnicí. Až 23. 4. 1950 byla sloučena se Štěpánovem. Protéká jí řeka Hodonínka, která ji dělí na dvě nerovnoměrné části - Malou Olešničku a Velkou Olešničku. Domy Olešničky již zcela navazují na štěpánovskou zástavbu. V historických listinách je uváděna takto: de Olesnycz (1360), Ollesnyczka (1367), Wolessniczka (1500), Olešnička (1872).

 


 

Borovec

Borovec byl politicky přičleněn v roce 1850 a od roku 1921 i hospodářsky. Název Borovec je zkomoleninou původního jména Pórovec. Pórovec je odvozen od pórovitých hald, vyvážených z prvního hamru, který u Štěpánova stál. Toto je pouze domněnkou, která není podložena. Borovec je v listinách uváděn takto: Porowecz (1358), Porowetz (1675 a1751), Borowetz (1846, 1872).

 


 

Balkán

V roce 1912 probíhala válka na Balkáně. O rok později se stavěla u silnice k Hodonínu řada domků. Ulice dostala název Balkán.

 


 

Slovensko

V době bojů na Slovensku (vznik Slovenské republiky rad) se budovala skupina domů u nynější požární nádrže. Této části se říká Slovensko.

 


 

Tahiti

Ve 20. letech 20. století se odstěhovala místní rodina za prací do Francie. Později dostala práci na kokosových plantážích na Tahiti. Poslali o sobě zprávu právě v době stavění nové kolonie. Proto máme ve Štěpánově část Tahiti. O potomcích rodiny Veselských se zmínili i tvůrci dokumentu České televize, kteří v roce 2004 točili na Tahity pořad o kolonizaci této oblasti českými občany.

 


 

Šumava

Kopce a lesy za domky připomínají Šumavu. Je to řada domků podél silnice č. 18 (na konci vesnice směrem k Hodonínu), na kopci nad nimi je bývalý ovčín.

 


 

Chudinky

V letech 1950 - 1951 postavily železárny svým dělníkům obydlí. Řadou domků spojily Tahiti s městečkem (tak je nazýváno náměstí). Domky jsou pouze přízemní a připomínají domky pro chudé = Chudinky.

 


 

Bystřičák

Ulice lemující silnici k Bystřici.

 


 

Močidla

Na břehu řeky Hodonínky se dříve močilo a bělelo prádlo. Poté zde byla postavena další část Štěpánova nazývána Močidla.

 


 

Dolní konec

Klasický název, který nesmí chybět snad v žádné vesnici. Je to dřívější silnice na Nedvědici, kterou přetla v půli nová silnice č. 18 a vytvořila z ní ulici slepou. Je zde hasička.

 


 

Kozí ulička

Ulice, kterou se dřív hnávaly kozy na pastvu. Je to ulice pod kostelem, pod náměstím.

 


 

Koňský vršek

Nad vybudovanou silnicí č. 18 vznikla na kopci nová zástavba. A protože zde noví majitelé domů začali chovat koně, říká se této části Koňský vršek.

 


 

Fotogalerie