Obsah

Ve stručnosti

Štěpánov založil Štěpán z Medlova (uváděný v pramenech v letech 1234 - 1256) zřejmě v 1. polovině 13. století. Na listině olomouckého biskupa Dětřicha pro doubravnický klášter z 15.2.1285 je podepsán i farář Heřman ze Štěpánova. Štěpánov byl tehdy farní vsí, tedy centrem menšího okrsku.

R. 1348 patřil k panství zubštejnskému, v roce 1360 k hradu Pyšolci a během 15. st. přešel přímo k Pernštejnu. V r. 1483 tvořil zvláštní část panství právě Štěpánov a vesničky Olešnička, Vrtěžíř, Kozlov, Lesoňovice, Koroužné a Švařec. Ke štěpánovské rychtě už v roce 1544 parřil Borovec, dále Čtyři Dvory, Vrtěžíř, Lesoňovice, Koroužné, Švařec a Kobylnice (Nivsko).

Městečkem byl Štěpánov prvně označen v roce 1551 v pernštejnských sirotčích registrech, ale zřejmě až 
v letech 1561 - 1584 byl skutečně povýšen na městečko. V roce 1598 byla Štěpánovským robota změněna na plat.

Štěpánov se stal průmyslovým centrem panství, v okolí se těžilo už od 13. st. hlavně stříbro, měď a železná ruda. Ta se zde navíc zpracovávala nejdříve ve výhních a hamrech, pak i ve vysoké peci. Během 18. st. dolování ustalo, i když byl ještě v letech 1916 - 1919 učiněn neúspěšný pokus o těžbu mědi. Střediskem železářství byly obce Borovec a Olešnička, které už obě se Štěpánovem splynuly. Z Olešničky, kde byl mlýn už před r. 1384, pocházel známý rod Gedeonů z Olešničky a jejich předchůdci zde uvádějí svůj predikát už v r. 1360. Gedeonové z Olešničky byli označováni jako urození vladykové a měli ve znaku jelení parohy. Jiným známým rodem byli Fiňáskové z Olešničky. Borovec patřil r. 1358 doubravnické abatyši Kláře z Pernštejna. Z r. 1572 pochází zpráva o prodeji boroveckého hamru, hamr v Olešničce je připomínán
r. 1638. První vysoká pec zde pracovala už asi v letech 1640 - 1692 a pak asi 1720 - 1760, druhá byla zprovozněna v r. 1761 a třetí v r. 1862. Zdejší železo patřilo k nejlepším na Moravě a např. v 17. st. dodávaly místní železárny nejvíce zbraní ze všech moravských železáren ve výborné kvalitě.

V r. 1814 byl ve Štěpánově zhotoven první provozuschopný parní stroj v celé habsburské monarchii. Poháněl valchu brněnského soukeníka Wünsche.

Vysoká pec byla odstavena v r. 1876 a zbourána 1952. Ve slévárně (kuplovny byly zřízeny v r. 1842) se odlévají odlitky ze šedé litiny, především pro elektrotechniku i kamnovinu (firma Železárny Štěpánov).

Stará pečeť štěpánovské rychty z r. 1698 má v horním poli krojidlo, hrábě a radlici, v dolním pak zubří hlavu a dvě růžičky. Městečko Štěpánov mělo zase počátkem 18. st. v pečeti postavu horníka s kladívkem (mlátkem) v ruce, okolo r. 1920 i zkřížená kladívka. Zkřížené kladívko s paličkou měla ve znaku Olešnička po r. 1850. Ve Štěpánově bylo sídlo horního soudu. V provozu zde bývala cihelna. Dědičný mlynář ze Štěpánova nerobotoval.