Navigace

Obsah

Rudní revír - Horní Čepí

Středověký obvalový tah v Pavelkově lese u Horního Čepí (R. Štancl 1980)

Čepí

 

27. Obvaly v Pavelkově lese

Nápadné pozůstatky po dolování na katastru Horního Čepí jsou zachovány asi 900 m SZ od obce u cesty vysoko ve svahu nad levým břehem potoka, tekoucího od zřícenin pusté samoty Lhotky, v Pavelkově lese. Jsou uvedeny pod názvem „alter Ber(g)bau“ v mapě von Papa z r. 1768 jako část dolů těžařstva sv. Antonín Paduánský. Jméno štoly Kryštof, ležící nad cestou, pochází od R. Štancla.

Obvalový tah má směr SSV-JJZ a délku asi 180 m. Štola Kryštof je vyražena ze dna jedné z pinek (u cesty) po nápadné rozsedlině. Má délku 9 m, na konci s malým zatopeným hloubením. Podle Urbanovy mapy z r. 1772 toto hloubení posléze opět přecházelo do podoby úklonné šachtice, rovněž s délkou okolo 10 m. Tyto staré práce zachytily na lokalitě křemen-karbonát-barytovou žílu s galenitem a sfaleritem probíhající svory ve směru SSV-JJZ o průměrné mocnosti 0,5 m. Směrná délka žíly je asi 170 m, délka po úklonu minimálně 20 m. Žíla má nestálou mocnost a četné odžilky nebo i paralelní žilky. Vzácnější je karbonátová žilovina s převahou sfaleritu a s chalkopyritem. Pod cestou se nachází otevřené ústí jedné ze šachet, z jejíhož dna ještě před 20 lety vedla jižním směrem krátká úklonná šachtice a mohutná halda.

Díla jsou podle způsobu práce možná velmi stará, snad již ze středověku. Velmi pravděpodobně se také dolovalo počátkem 16. století za pánů z Pernštejna (díla v „Czepper Gebirge“). Práce zde byly obnoveny v r. 1764. kdy byly vyhloubeny dvě šachty. Šachta pod cestou, hluboká asi 21 m, z níž vedla chodba k J, byla v r. 1767 zcela zavalena hlušinou. Další šachta nad cestou, hluboká asi 24 m, zachytila žílu, ale pro velký přítok vody byla opuštěna v r. 1767. Protože rudy byly údajně bohaté stříbrem, doly měly být odvodněny štolou (viz výše) raženou z úrovně potoka, avšak finanční prostředky nedovolily v r. 1769 dědičnou štolu dokončit. Část děl byla vyzmáhána při novém geologickém průzkumu.