Navigace
Obsah
Přírodní ráz
Podloží Štěpánova a jeho okolí patří k nejstarší jednotce Českého masívu. Tou je útvar mladších starohor - algonkium.Vznik pohoří na okolním území se datuje do mladších prvohor, do doby devonu až karbonu, kdy bylo součástí velkého oblouku pohoří táhnoucího se z Francie, Německa k nám a zpět do Anglie. Díky erozi se tyto velehory přeměnily za několik miliónů let na dnešní vrchovinu.
V druhohorách bylo okolí opět souší. Co pro mě zní velice lákavě, je skutečnost, že v mladších třetihorách bylo okolí Štěpánova mořským břehem. Ve Švařci, vesnici vzdálené 2 km od Štěpánova, byly zjištěny nejsevernější stopy činnosti tortonského moře. Jako důkaz slouží nález mořského jílu pod jedním z místních kopců, pod Stavskou - a také to, že se zde v minulosti těžil pro místní potřeby písek.
Podnebí je ve Štěpánově charakterizováno jako mírně teplé. Nadmořskou výškou patří do vegetačního stupně dubobukového, který je v České republice ohraničen od 200 do 500 metrů nad mořem. Dub i buk se však v místních lesích vyskytuje méně, protože byl přesázen smrkem. Vedle těchto druhů je častý i habr a bříza.
Štěpánov nad Svratkou patří k Nedvědické vrchovině (součást Českomoravské vrchoviny). Tato vrchovina se vyznačuje hlavně velmi strmými svahy. Okolním kopcům vévodící zřícenina Zubštejn, má nadmořskou výšku 688 metrů, zatím co samotný Štěpánov nad Svratkou pouhých 346 metrů nad mořem. Zubštejn je při tom od Štěpánova vzdálen přibližně 5 km. Tento rozdíl je stejně tak patrný jako výškové rozdíly přímo ve Štěpánově. Celá vesnice je ze všech světových stran obklopena strmě vzrůstajícími kopci.
Na východě vesnice se rozkládá Stavská. Největší kopec, který se táhne kolem Štěpánova směrem od Zubštejna k okresu Blansko. Stavská je celá osázená lesem. Je to les smíšený, kde však převládá smrk.
Na jihu navazuje na Stavskou Kopec, který ke Štěpánovu směřuje od jihu a u vesnice se stáčí na východ. Stranu, která směřuje ke Štěpánovu, nemá Kopec osázenu lesem. Je zde pouze malý březový hájek a pár řad ovocných stromů. Kopec sloužil jako pastviny pro ovce, které se na něm chovaly v ovčíně.
Na západě lemuje vesnici Hradisko. Tento kopec začíná přímo ve Štěpánově a navazuje na les táhnoucí se po kopcích od jihu směrem k Bystřici nad Pernštejnem. Je celý osázený jehičnatými stromy, opět převážně smrky.
Ze severu do Štěpánova zasahuje Dubovice, která je součástí lesů směřujících ke Štěpánovu od Zubštejna. Už podle názvu je patrné, že na svazích Dubovice porostou i duby. Je tomu tak, ale opět jsou v menšině vůči smrkům. V tomto lese je i patrný větší počet borovic.
Menší kopce zasahují i přímo do vesnice, čímž oddělují určité části Štěpánova. Je to hlavně Chocholík, vybočující západně ze Stavské. Chocholík není zalesněn, a tak se využívá k zemědělství. Je na něm velké množstí polí a pastvin s ovocnými stromy. Na polích jsou pěstovány hlavně obiloviny pšenice a ječmen, v menší míře žito a oves. Dále brambory a řepa. Druhý z kopců nese název Doliny. Je menší a byl uměle (silnicí) oddělen od Hradiska a Dubovice. Jeho část byla do nedávna (přelom 80-tých a 90-tých let) využívána jako skládka domovního odpadu. Na Dolinách jsou především louky s ovocnými stromy a malá pole.
Štěpánov nad Svratkou však není jenom pár výše jmenovaných kopců. Všechny jsou součástí nějakého hřbetu táhnoucího se ke Štěpánovu a zase od něho. Tyto zalesněné hřbety můžeme z centra Štěpánova pozorovat jak na sever, tak i na jih, protože právě tímto směrem námi prochází údolí řeky Svratky.