Navigace
Obsah
Zajímavosti
Satelitní snímek Štěpánova s mapkou místních názvů
Parní stroj
Ve štěpánovských železárnách byl roku 1814 vyroben první parní stroj v celé rakousko-uherské monarchii, který se kdy uplatnil v průmyslu! Poháněl pracovní stroje v soukenické cechovní dílně Christiana Wünsche v brněnském předměstí Jirchářích č.7. Stroj měl výkon 3 - 4 koně (někde se uvádí i 4 - 6 koní). Starší parní stroj u nás byl tehdy pouze jeden, od Františka Josefa Gerstnera, a sloužil jen pro výuku na pražské polytechnice (stroje Josefa Božka skončily ve stadiu pokusů, stejně jako parní stroj ze dřeva na Červeném hrádku). Autorem, resp. konstruktérem a výrobcem, byl anglický průmyslový podnikatel John William Baildon. Tento muž sestrojil v Hlivicích roku 1800 i první parní stroj použitý v průmyslu v Prusku. Baildon se stal zetěm Jana Vincence Homoláče, který měl železárny tehdy v podnájmu od hraběte Mistrovského a zároveň se stal i jejich spolunájemcem. Hlavní části stroje byly odlity v Homoláčových podnicích, částečně ve Frýdlantu nad Ostravicí a ve Štěpánově nad Svratkou. Pro sestavení stroje určil Baildon jako nejvhodnější Štěpánov, protože zde měl vhodné soustruhy i vrtačky. Ve frýdlantském kotli později objevil vady, a protože to bylo v zimním období, kdy byly štěpánovské i frýdlantské pece odstaveny, odlil cylindr a příslušenství v Hlivicích ve Slezku a některá hnací kola v Polničce u Žďáru nad Sázavou. Ve Štěpánově pak celý stroj dokončil. V polovině roku 1814 byl již stroj v provozu. Celý stroj byl odlit ze železa, jen hřídele byly z dubového a smrkového dřeva. U Wünsche jím byly poháněny tři drastičky na vlnu, stroj na drcení barevného dřeva k barvení vlny a suken, tři postřihovací stroje na sukno a později i valcha. Roku 1818 koupil stoj v dražbě po zkrachovalém Wünscheovi Friedrich Schöll. Podle dostupných materiálů byl stroj v provozu ještě v roce 1825.
Havárie stíhačky
Dne 11.4.1984 havarovalo ve dne za ztížených povětrnostních podmínek v lesích u Štěpánova a Vrtěžíře vojenské letadlo MiG-21PFM (T.číslo: 7911). Letadlo bylo zcela zničeno, pilot se včas katapultoval. Nikdo nebyl zraněn. Osádku tvořil kpt. L. Klinček od 8. stíhacího leteckého pluku z Brna. Pilot vletěl v zatáčce na výstup ve výšce 3000m neočekávaně do bouřkového mraku se značně intenzivní srážkovou činností doprovázenou blesky. Vzápětí uslyšel vpředu silnou ránu a záblesk. Postupně začaly klesat otáčky, snižovala se rychlost. Vysadil motor a pokus nahodit jej nevyšel. Ve výši 2000m požádal proto pilot o souhlas s katapultáží. Byla mu samozřejmě povolena a i přes malou výšku pro seskok se pilot zachránil. Vyšetřovací komise pilotovu činnost, stejně jako rozhodování řídícího létání, schválila. Z rádiové komunikace bylo zřejmé, že pilot pracoval pod vlivem silné a rychle se prohlubující emoce, postupoval však přesně, aniž by ztrácel čas.
Četnické humoresky
V květnu 2000 se na Dolinách (tehdy pozemek Skokanových) natáčely scény do úspěšného televizního seriálu České televize "Četnické humoresky". V rozkvetlém jabloňovém sadě se natáčel díl nazvaný "Ferda Mravenec". Na Dolinách celý díl začíná vraždou. V seriálu tato vražda vystupuje pod paradoxním názvem "vražda v třešňovém sadu". Natáčení se zúčastnili i největší herecké hvězdy seriálu Petr Kostka, Tomáš Töpfer a Ivan Trojan. Ve čtvrtek 22. února 2001 byla premiéra tohoto dílu v České televizi na programu ČT1 ve 20.00 hod. jako 8. díl z celkových třinácti. Trval 71 min. Ukázku ze seriálu najdete v podstránce galerie/video.
Můj obr
U Štěpánova bylo o letních prázdninách 1998 natáčeno i pár záběrů americké komedie "Můj obr". Natáčení si například vyžádalo uzavření silnice mezi Štěpánovem a Ujčovem (policie tehdy pouštěla vozidla pouze ve filmových pauzách mezi následujícími "klapkami"). Původní záměr filmařů najít ve Štěpánově uličku znázorňující rumunskou vesnici nevyšel (vytipované lokality - u hřbitova a ulička pod kostelem), takže se ve filmu nakonec z celého natáčecího dne objevil záběr jedoucího auta od Štěpánova k Ujčovu (asi 1/2 minuty). V záběrech točených u Štěpánova si zahráli jako komparsisté (za honorář 500 Kč) i někteří místní občané (např. p.Kvítko, pí. Havelková a další). Děj filmu se odehrává z poloviny na hradě Pernštejně, jakožto rumunském klášteře, a z poloviny v Hollywoodu. Hlavní roli ztvárnil komik Michael Lehmann a Gheorghe Muresan. Ve vedlejší roli se objevila i jedna z největších hvězd Hollywoodu Steven Segal (pouze v části točené v Americe). Film měl v Česku premiéru 24. 8. 2003 na TV Nova v 17.35 hod.
TV pořad "Fakta"
Dne 7.1.2002 ve 21.40 hod. vystoupil v publicistickém pořadu FAKTA v České televizi na programu ČT1 štěpánovský občan Hynek Jurman. Tento díl byl celý (většinou byl pořad o délce 35 minut rozdělen na tři reportáže) věnován problematice partyzánů a Hynek Jurman byl ústřední postavou reportáže, ve které vyvracel jednostranné pohledy na do té doby hrdinské partyzány.
Názvy ulic a částí Štěpánova
Raritou Štěpánova jsou jeho názvy ulic. Jsou to názvy neoficiální, které nejsou uváděny v oficiálních listinách, ale místní těmto částem obce neřeknou jinak. A v čem jsou tyto názvy netradiční? Během jednoho dne totiž můžete navštívit celý svět aniž byste opustili území Štěpánova. Vaši procházku ve Štěpánově můžete začít na Šumavě a pokračovat přes Slovensko a Balkán až na Tahiti... (Podrobnosti najdete v odkazu v pravé části obrazovky).
www Štěpánova
První neoficiální www stránky pojednávající o Štěpánově byly zveřejněny na začátku roku 1999 na adrese http://freeweb.coco.cz/skokan. Byly součástí osobní stránky Petra Skokana, kde ale tvořily jen malou část těchto studentských stránek. Stránky byly s černým pozadím. Od 17.4.1999 nebyly aktualizovány a v současné době už nejsou v provozu. Jejich pokračovatelem je tato prezentace věnující se pouze Štěpánovu. Ta byla založena pod adresou http://stepanov.unas.cz (server zdarma s omezenou kapacitou pro data - 50 MB) dne 21.3.2002, přičemž práce na ní započaly již v roce 2001. Autorem stránek je Petr Skokan. Původně vznikala jako neoficiální soukromá stránka o obci. Díky svému obsahu a rozsahu se během roku 2002 stala oficiální www stránkou naší obce a začala spolupracovat s obecním úřadem. Její podoba, laděná do okrové barvy, byla kompletně předělána do nové, současné modré podoby dne 31.7.2006. Během roku 2006 se dostala do stadia, kdy nedostačovala datová kapacita, a tak byl 23. února 2007 zřízen nový virtuální server www.stepanovnadsvratkou.cz, na který byl všechen obsah stránek překopírován.