Navigace

Obsah

Historie organizovaného sportu

HokejHlínaOtevření

 

1908 - 1920

Štěpánovská mládež se začala scházet ke cvičení v roce 1908 a 6.6.1910 založila dělnickou tělocvičnou jednotu "LASSALLE". Po založení měla 28 činných a 14 přispívajících členů. 8.5.1921 přešla DTJ k Federaci dělnické tělovýchovné jednoty a v říjnu 1926 vznikla Jednota proletářské tělovýchovy. Současně s ní působil v obci Sokol (od r. 1920) a Orel.

 

1926 - 1933

S fotbalem ve Štěpánově začali roku 1926 dělníci, kteří přes týden pracovali v Brně. Hráli na pláckách s provizorními brankami - na Močidlech v místě bývalé obory, později výše proti toku Hodůnky, na Luhách, na Zámlení, na strništi u křížku (dnešní Šumava). Do tajů kopané místní zasvětil hráč RH Tišnov Adamec. Přátelská utkání se hrála s Nedvědicí, Doubravníkem, Bystrým či Olešnicí (s ní se hrálo často na palouku pod Brťovím). Hráči se sami označovali názvem Rudá hvězda a později SK Štěpánov.

V té době se ve Štěpánově rozvíjela i cyklistika, v zimě hokej a lyžování a také šachy (nejlepší hráči Uhlíř a Markytán hráli dokonce simultánku s mistrem světa A.Aljechinem v Bystřici 13.12.1933).

 

30. léta - 1942

Kopaná si však získala největší popularitu a okruh soupeřů se rozšířil o Kunštát, Lysice, Dolní Loučky...Za soupeři se cestovalo na kolech či s koňskými potahy. Domácí utkání se hrála nejčastěji na Luhách a u Dolního Čepí.

Problémem štěpánovských fotbalistů byla absence domácího hřiště pro oficiální zápasy. Tehdejší radní neměli o fotbal zájem. Hrálo se tedy na cvičišti hasičského sboru na Močidlech (asi 50x20m pro mužstvo s 8 hráči). Brzy se zde začaly stavět rodinné domky a hráči museli zpět na louky. V roce 1939 dostali fotbalisté konečně od obce pozemek pro hřiště. Téměř v centru obce místo zvané Výpustek (dnešní místo nájezdu na silnici č. 18), kam se do té doby pouštěly husy a vyvážel odpad. Ještě na podzim r. 1923 tudy protékala Svratka, jejíž tok byl v letech 1922-24 zregulován. Na rozloze 20x35m se nacházely tři velké tůně o hloubce až 1,5m a tudíž se fotbalisté museli činit s krumpáči a lopaty. Tůně zavezli, přesadili 15 lip a přeložily telefonní vedení. Odpracovalo se 4000 hodin a přemístilo se cca 2000m3 zeminy. Na dostavbu darovali zaměstnanci železáren 1 korunu z týdenní výplaty, pomáhala zde i školní mládež. Hřiště bylo upraveno v r. 1941, kdy se hráli první zápasy. Nakonec bylo hřiště oseto trávou a v létě 1942 se zde odehrálo první historické utkání se Sokolem Pikárec. Hřiště bylo postupně rozšířeno na rozměry 95x45m.

 

1943 (založení klubu)

Po skončení výstavby byli hráči zaregistrováni a vznikl Sportovní klub Štěpánov. Prvním předsedou byl Jaromír Večeřa a jednatelem Jan Havelka. Na jaře roku 1943 se klub přihlásil do západomoravské župy fotbalové a od té doby se pravidelně účastní mistrovských soutěží. Tento rok je tedy počátkem organizované kopané ve Štěpánově!

 

40. léta

V květnu 1945 se hralo i mezinárodně, s rumunskými vojáky. Ihned po válce se hraje ve Štěpánově jako v jediném místě v okolí. Finanční podporu poskytnul majitel železáren Jan Matoušek. Dresy byly převážně červené (později i modré) s ozubeným kolem coby symbolem železáren, stulpny černé a trenky bílé. Koně a kola byly nahrazeny autem - "erenou" Jana Havelky. Nejčastějšími soupeři byli fotbalisté ze Žďáru, Nového Města n.M., Deblína, Lomnice, Dol.Louček, Lažánek, Doubravníka, Bystřice...

 

50. léta

Léta těsně po válce byla úspěšná. Štěpánov se stal přeborníkem Bystřicka a jako jediný na Žďársku hrál krajskou soutěž. Byla dvě mužstva dospělých a jedno dorostu. V roce 1956 byla sjednocena tělovýchova a oddíl dostal název Spartak Štěpánov nad Svratkou a později Spartak MEZ Štěpánov nad Svratkou. Na jaře 1957 reprezentovaly okres Bystřice v krajském přeboru II. třídy skupiny A mužstva Dynama Bystřice a Spartaku Štěpánov. Derby v květnu 1957 vyhrál Štěpánov 3:1. Podzim však byl výsledkově špatný. Tabulka podzimu 1957: Řečkovice (35b); Tišnov, Medlánky, M.Blansko, Deblín, Maloměřice, Bystřice (20b), Kuřim B, Husovice B, Čebín, Vev.Bitýška a poslední Štěpánov s 11 body. Dorost byl z 8 mužstev předposlední. O rok později byl Štěpánov opět výše - na 3. místě, a byl uváděn jako nejlepší na okrese.

Za hřištěm byl vybagrován tzv. "Žabinec", sloužící ke hraní hokeje. První zápas se zde odehrál 20.1.1957 a Štěpánov podlehl Černovicím 3:9.

 

1960 - 1961

V r.1960 vznikl okres Žďár nad Sázavou a v srpnu byl založen fotbalový okresní přebor s účastníky: Svratka, Osová Bitýška, Herálec, Žďár B, Velká Bíteš, Doubravník, Bystřice, Křižánky, Dolní Rožínka a Štěpánov. Štěpánov byl ovšem v rozkladu, k zápasu v Dolní Rožínce nepřijel a v září 1960 z přeboru odstoupil, aby se za rok, v létě 1961, mohl přihlásit zpět do této soutěže. Od té doby hrajeme okresní přebor nepřetržitě.

 

1965 - 1967

Počátkem 2. poloviny 60.let se ve Štěpánově stavěla přeložka silnice č.18 v místě travnatého hřiště. To muselo ustoupit, vzpomínkou na něj je travnatý plácek s několika stromy a nepovedeným tanečním parketem hned u nájezdu na silnici č.18.

Po znovupřijetí do OP Štěpánov pokračoval v tradičních nevyrovnaných výkonech. Jednu sezonu patřil mezi nejlepší, druhou naopak mezi horší. Např. po podzimu 1965 byl poslední a za celé jaro 1966 neztratil ani bod, což mu vyneslo konečné 2. místo. V létě 1966 byl znovu obnoven dorost. Podzim 1966 byl posledním na starém hřišti. V posledním zápase byl poražen Vír góly Jar. Kotlána (3) a J. Ostrýže (2). Mužstvo skončilo po podzimu třetí. Rozšiřování malého hřiště u nové školy šlo pomalu, a proto se celý rok 1967 hostovalo v Ujčově. To se projevilo na výsledcích (v Křoví 1:10, ve Žďáru 0:18), opět poslední příčka se třemi body.

 

1968

14.4.1968 v 15:30 hod bylo prvním výkopem otevřeno nové hřiště ve Štěpánově. Domácí zde porazili Křoví 7:2 (3:1) brankami Veselského 3, Markytána 2 a Ostrýže 2. Nové domácí prostředí moc nepomohlo, protože se na jaře získalo jen 6 bodů a s celkovými 9 body se skončilo na posledním 12. místě. Naštěstí se nesestoupilo, protože se v tento rok OP rozšiřoval na 14 účastníků.

 

1969 - 1973

Další ročník nebyl lepší. V sezóně 1968-69 skončil Štěpánov na 13. příčce a tudíž musel podstoupit kvalifikaci o OP s Velkou Bíteší. Úspěšně. Podzim 1969 se dohrával opět v Ujčově, protože se hřiště odvodňovalo. Povrch byl definitivně upraven v létě 1970. V r.1973 byl celý areál oplocen a ke kabinám zhotoveny schody.

 

1974

1.9.1974 byl ve Štěpánově založen klub košíkové. Po dvou letech se probojoval do krajské soutěže, kde hrál až do konce 80. let většinou o přední umístění. V sezóně 1980-81 skončili druzí. Zakládajícími členy byli štěpánovští, časem ale v týmu začali převládat hráči z Nedvědici a Bystřice. Postupně došlo k zániku závodního basketbalu.

 

70. a 80. léta

V 70. a 80. letech se kádr hodně obměňoval, což se odráželo na výsledcích. Např. v sezóně 1984-85 byl zopakován historický úspěch a Štěpánov skončil druhý za Novou Vsí, avšak sezóna 1986-87 přinesla předposlední 11. příčku. V letech 1987-90 zvítězili žáci třikrát po sobě v OP. V roce 1989 založili své družstvo i veteráni.

 

90. léta

Štěpánovským vyšel i podzim 1991, kdy žáci i dorost přezimovali na 1. a muži na 3. místě. V sezóně 1991-92 vyhráli žáci svou skupinu OP bez ztráty bodu a ve finále o okresního přeborníka skončili druzí za Radostínem nad Oslavou. Dorostenci v sezónách 1991-92, 1992-93 vyhráli svou skupinu OP a až v utkání o okresního přeborníka podlehli Nové Vsi. I přes prohru měli možnost postoupit do krajské soutěže, ale vedení klubu to pro nedostatek financí odmítlo. V dalších sezónách se tým Štěpánova pohyboval povětšinou okolo středu tabulky. Výkonnost žáků a dorostu postupně klesala. V listopadu 1999 se odehrálo poslední utkání na "pískovém" hřišti u školy. Šlo o poslední podzimní kolo a Štěpánov porazil Bory 1:0, čímž si upevnil první příčku po podzimu. První místo si ale na jaře neudržel. Štěrkovopískové hřiště čekalo zatravění, práce začaly ihned po konci podzimní sezóny 1999 a trvaly až do léta 2001. Po celou tuto dobu našel štěpánovský fotbal domácí azyl v Ujčově, kde se mu ovšem výsledkově příliš nedařilo.

 

4. 8. 2001

4.8.2001 se Štěpánov dočkal jako jeden z posledních na okrese travnatého hřiště. Slavnostní ceremoniál zahájila proslovem starostka obce J. Brázdová a předseda klubu O.Tomášek. Po celý den zde vyhrávala dechová hudba, rožnilo se sele. Hřiště bylo obklopeno zvědavými fanoušky i lidmi, kteří běžně na zápasy nechodí. Slavnostní výkop provedl Otakar Ostrýž, šéf společnosti PKS, která se na pracích podílela největší měrou. První historický zápas měli tu čest sehrát žáci. V přátelském utkání porazili tým Rovečného 4:0 (Veselský Jakub 2, Macinský z pen.1, ?). Po utkání žáků následoval zápas veteránů, ve kterém štěpánovští podlehli Kunštátu 1:4. Závěrečné utkání čekalo pochopitelně na tým mužů. Tomu se bohužel premiéra taktéž nevydařila a podlehli Rozsochám 1:3 (gól dával Jiří Lukášek).