Navigace

Obsah

OCHOTNICKÉ DIVADLO VE ŠTĚPÁNOVĚ

 

Ochotnické divadlo je ve Štěpánově doloženo už v letech 1882 – 1883, čímž patří soubor k nejstarším
na Bystřicku. Oponu i kulisy si tehdy namalovali sami protagonisté Stodola, Malinský, František Halouzka, Alois Ackermann a Antonín Podařil. Dále hráli Jakub Peřina, Julius Veselý, Marie Prosecká, Marie Valdhansová, Marie Halouzková. Soubor vystupoval v hostinci u Veselých i v hostinci U Tetičky v Olešničce.

Ochotnické soubory většinou fungovaly několik let, někdy i řadu let, ale pak přicházely přestávky. Po jedné takové pauze vzniklo „Sdružení divadelních ochotníků ve Štěpánově u Pernštýna“ zase v roce 1904. Herců bylo jenom 8, ale do války se rozrostli na 18. Od roku 1919, to už jich bylo 25, hráli v hostinci u Orátorů,
kde bylo brzy zavedeno elektrické osvětlení. Sešit se zaznamenanou činností tohoto souboru je dnes uložen v Městském muzeu v Bystřici. Skrývá spoustu zajímavých údajů. Třeba že se členové přijímali
na zkoušku (v roce 1926 hned 11!), že členové žádali „častěji hrát“, v roce 1931 bylo rozhodnuto „spolek více nerozšiřovat“ (tvořilo jej už 22 mužů a 10 žen) a že se jedno představení věnovalo hasičům, kteří pak naopak drželi na všech vystoupeních hlídku.

Činilo se i sokolské divadlo, které vystupovalo od roku 1923 v hostinci u Veselých. Hrálo se však i v přírodě, třeba u Vysoké skály. Poprvé v roce 1919 Cikánova pomsta v režii Antonína Courala. V únoru 1925 byl také založen dramatický odbor FDTJ, režisérem byl František Tomášek.

Ovšem vystupovaly u nás i cizí společnosti a to nejen české, dokonce i ruské, které byly složeny z politických uprchlíků. Zdržovaly se zde několik dní, někdy i týdnů.

Ochotníci tehdy hráli především veselohry, frašky, ale i dramata. Ze známých her Paličovu dceru, LucernuMaryšu. Každoročně nastudovali několik her, takže jich v letech 1904 – 1914 odehráli 32 a jen v letech 1919 – 1924 dokonce 21! Ochotníky měli na starost postupně Vratislav Kubík, Josef Havelka a Vladimír Veselský. Režírovali především Josef Veselský (1922 – 1925), Josef Hřebíček (1926 – 1933) a Bohumil Ondráček v roce 1934, kdy však spolek ukončil činnost. Jednatelem byl jeden čas i pozdější dramatik Jaroslav Veselský.

Slavnou érou štěpánovských ochotníků pak byla až 50. léta. Už o Vánocích 1950 bylo sehráno v režii Jana Žilky divadlo Její pastorkyňa a výtěžek přes 5 000 Kč byl věnován ve prospěch JZD. Hrálo se tehdy pravidelně, třeba v roce 1953 opět v režii Jana Žilky nezapomenutelný Strakonický dudák. Tato éra skončila rokem 1959, poté občas předvedla své umění jenom školní mládež.

Po šestnáctileté přestávce se pod vedením učitele Františka Valacha hrála Lucerna v roce 1975 a v roce 1977 Naši furianti. Obě hry se hrály několikrát, měly velký úspěch a vedle mladých herců (Marie Ondrová, Josef Brázda, Hynek Jurman, Zdeněk Čupr, Eva Ondrová, František Havelka ad.) se představili i starší, z nichž někteří ještě sklízeli úspěchy v sále u Veselých (manželé Čuhlovi a Ulrychovi, Oldřich Blíhal, Jaromíra Brázdová, Fr. Flajtinger, Fr. Humpolíček, Josef Šíma, Alois Cacka...). Kronikář ocenil dobré obsazení rolí a pěkné výkony. S Našimi furianty ochotníci úspěšně vystoupili i na okresní přehlídce vesnických souborů v Novém Veselí dne 23. 4. 1977. V roce 1985 se ještě odehrála Babička (v titulní roli Marie Ostrýžová, Viktorka Jany Pučálkové) v režii Fr. Valacha, ale pak zase místní scéna osiřela.

Francois Villon

Rok 2011 přinesl oživení kulturního života v obci.
Pořad Navzdory básník zpívá se uskutečnil v kulturním domě ve Štěpánově 5. března 2011. 
Villonovy balady recitovali Bára Kunčíková a Hynek Jurman,
renezanční písně zapěl komorní sbor Alter ego Lenky Macháčkové z Bystřice.





Po dlouhých létech (za posledních 52 let byly nacvičeny dospělými jen 3 představení) se podařilo ve Štěpánově obnovit ochotnický soubor 20. května 2011. Od předchozích se lišil i tím, že častěji zajížděl
na jeviště v okolí. První dvě pohádky Šárky Horáčkové režírovala Lenka Cacková.
Černobílé štěstíNejdříve pohádku Černobílé štěstí, která měla úspěšnou premiéru před vyprodaným kulturním domem 11. září 2011. Lucifera hrál v premiéře Robert Jícha, vynikající brněnský herec a zpěvák, který jezdil do Štěpánova pravidelně
na chatu. V reprízách jej jednou alternoval Jarek Němeček, který ke hře složil hezké písničky, a nejčastěji Hynek Jurman. Hlavní hvězdou asi byla víla Adriana Váchová, mladého čerta hrál Michal Kinc, čerty dále Iveta Hošková a Petra Kincová, víly Lída Markytánová a Simona Kolářová, královnu víl Míla Chalupníková, nepřekonatelně zahrála babu Uršulu Radka Pytlíková. Reprízy se hrály ve Štěpánově dvakrát pro školní mládež, ale i v Nedvědici, Bystřici, Olešnici, Rovečném.

Pohádka Strašidelné putování měla premiéru 20. května 2012. Kromě koktavého dědka v  provedení Hynka Jurmana ve hře vystupují pouze strašidla (Radka Pytlíková, Iveta Hošková, Petra Kincová a Míla Chalupníková), v menších rolích hráli i všichni ostatní, nově Radka Špačková). Reprízy proběhly v Bystřici, Nedvědici, Rovečném, ve Víru a znovu ve Štěpánově. Snad nejlepší v této hře byly opět písničky Jarka Němečka.

Čert na SýkořiPohádkovou hru Hynka Jurmana Čert na Sýkoři nacvičil soubor v režii autora na jaře 2013. S velkým úspěchem byla odehrána premiéra na Štěpánovském kulturním létě 22. června 2013. Přišlo 180 diváků. Roli hubaté Anežky dobře zvládla Simona Kolářová, postavu hajného Michal Kinc, Barušku hrála jeho máma Petra Kincová, dobře role zvládali i ostatní, ale aplaus sklidila hlavně Lulu Lukášková, která zahrála pantátu Ostrého. Chladněji pak proběhla repríza ve Víru.

Od listopadu 2013 se nacvičovala komedie s trošku hořkým koncem pod názvem Kartářka. Hru o předstírané spokojenosti a smutné realitě napsal opět Hynek Jurman, který ji i režíroval. Vystoupili většinou herci z předešlých her, navíc i Petr Pešek a Zdena Remeňová.
KartářkaNa světovou premiéru 2. března 2014 přišlo 150 lidí a celou ji natáčela televize Nova. Reportáž vysílali v hlavních zprávách večer 15. března a ohlasy na hru i televizní reportáž byly jenom dobré. Následovaly reprízy v Nedvědici, Rozsochách, Rovečném a Bystrém, ve Štěpánově se hrálo ještě v červnu a dvakrát i v Bystřici. Při představení v amfiteátru na náměstí přišel za R. Pytlíkovou, představitelkou Kartářky, pán a chtěl za 500 korun předpovědět budoucnost. Hra byla na repertoáru více než rok, 11. března 2015 se s ní představili naši ochotníci na 54. ročníku divadelní přehlídky v Třešti.     

V sezóně 2015 – 2016 se párkrát hrály z Krkonoš upravené Pohádky ze štěpánovské zahrádky (reprízy v Ujčově a Rozsochách).
O Štěpánovském kulturním létě v červnu 2016 šla náročnější hra H. Jurmana o lidských charakterech Kudlička a Voves (premiéra v únoru 2016 v Bystřici).
A počátkem adventu 2016 měla premiéru parodie pohádky Sněhurka a sedm... v režii Míly Chalupníkové. Sál ve Štěpánově byl opět zaplněn do posledního místečka.