Obsah
Tipy na výlety
Zajímavosti v okolí
Pernštejn
Hrad jako z pohádky, který nikdy nedobyli válečníci, byl založen ve 2. pol. 13. st. Po požáru v r. 1457 byl velkoryse pozdněgoticky přestavěn, v 16. století doplněn o renezanční palác. Nádherný hrad patřil od svého založení, první písemná zpráva je z roku 1285, až do roku 1596 už vzpomenutému rodu Pernštejnů. Ti byli v 16. století nejbohatším a nejmocnějším rodem Českého království.
Impozantní hmota vnitřního hradu je protkána řadou křivolakých chodeb, spojujících jednotlivé místnosti. Nejvýznamnějším prostorem je pozdně gotická vstupní síň se sklípkovou klenbou. Další místnosti mají žebrové klenby. Zvláště vynikají početná a přesně opracovaná mramorová ostění oken a dveří z období přechodu gotiky v renesanci i další hodnotné architektonické a kamenické detaily, rovněž tak kvalitní sochařská i malířská výzdoba.
Největší pozornosti návštěvníků se těší vstupní síň s barevnou vitráží, která se sice hlásí do r. 1518, ve skutečnosti však jde o romantický výtvor z 19. st., dále rytířský sál se štukovou výzdobou, hradní obrazárna, lovecký sál, „sál spiklenců“, hradní kaple s iluzivní malířskou výzdobou i hladomorna. Od r. 1818 se posledními majiteli stávají Mitrovští, jimž hrad patřil až do r. 1945. Ti věnovali velkou pozornost hradní knihovně, která dnes obsahuje 6 567 knižních titulů o 15 308 svazcích.
Ráj turistů i filmařů! Pro milovníky historie má připraveno několik prohlídkových tras a řadu překvapení. Pernštejnský tis se stal Stromem roku 2005. Více na pernstejn@npu.cz
Zubštejn
Zřícenina Zubštejn je původně gotickým hradem ze 13. st., který střežil hlavní osu kolonizace, řeku Svratku. Zpočátku patřil pánům z Medlova, od roku 1358 přešel do rukou markraběte Jana Jindřicha a poprvé je uváděn pod názvem Zubštejn (oproti původnímu názvu Kámen a pozdějšímu "Zubří kámen", tedy Zubrštejn). Pernštejnům patřil od roku 1446. Zřejmě posledním uživatelem hradu byl nejslavnější z rodu Pernštejnů Vilém II. , než přenesl své sídlo do Pardubic. Od roku 1547 je hrad uváděn jako "pustý". Jeho zřícenina je nejmohutnější v celém okolí. Do dnes se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže, k jejíž bráně vedl padací most. Podle pověsti měla být na Zubštejně vězněna i dcera Jiřího z Poděbrad a právě tento český král měl hrad dobýt. (6 km)
Aueršperk
Zřícenina Aueršperk, která je údajně (podle některých odborníků) starší než Zubštejn, se nachází na vyvýšenině obtékané ze tří stran říčkou Bystřicí poblíž vesnice Dvořiště. V názvu hradu je cizí pojmenování zubra (tur se označoval jako Ur, Aur, Auer). Dodnes se dochovalo zajímavé torzo vysoké válcové věže, četné zbytky základového zdiva a hluboký příkop s valem. (přibližně 10 km)
Pyšolec
Hrad patřil v r. 1350 Filipu z Pernštejna, ale to již byl v sutinách. Brzy však došlo k jeho obnovení, patřil markraběti Janovi, pánům z Lomnice a od r. 1446 zase Pernštejnům. Pyšolec zpustl ve 2. pol. 15. st. a v r. 1464 je uváděn jako zbořený. Hradu vévodila mohutná válcová věž (přes 11 metrů v průměru), nedaleko níž byla do skály vylámána hluboká studna. Značná část věže se zachovala dodnes společně s vysokým zbytkem paláce. (přibližně 10 km)
Vítochovský kostelík
Kamenný kostel sv. Michala se vypíná nad obcí Vítochov. Váží se k němu cyrilometodějské tradice. Býval označován názvem "Kostelík u sedmi borů" podle stromů, které zde rostly zdánlivě kořeny vzhůru. Poslední z nich zde rostl do roku 1976. (přibližně 15 km)
Kostel v Doubravníku
Doubravnický kostel je nejhodnotnější sakrální stavbou Pernštejnů a jedním z nejpozoruhodnějších děl z přelomu gotiky a renesance u nás. Kostel stojí na místě bývalého kláštera, který sehrál důležitou roli při kolonizaci zdejšího okolí. Pod podlahou bývala pernštejnská hrobka, ze které se zachovalo osm náhrobních desek členů tohoto slavného rodu z 15. a 16. st. Ke kostelu byla v roce 1867 přistavěna hrobka Mitrovských. Celkem 19 litinových rakví bylo odlito a vyzdobeno ve štěpánovských železárnách. (přibližně 10 km)
Dřevěná lávka ve Švařci
Dřevěná lávka přes Svratku ve Švařci je chráněnou technickou památkou. Pochází z roku 1873, je 22 m dlouhá a 2 m široká. Střecha je krytá šindelem a k lávce, protože je vysoko nad hladinou řeky, vede 11 schůdků. Její čtyři až 40 cm silné nosné trámy leží na nábřežních kamenných pilířích z lomového kamene, které krytou lávku předtím, než byla postavena Vírská přehrada, chránily před přívaly jarních vod. Opravena byla v roce 1982.
Dřevěná lávka v Černvíře
Šindelem krytý trámový most přes řeku Svratku je ukázkou lidové architektury. Je to nejstarší doložený krytý most na Moravě - z roku 1718 (tento letopočet je vysekán do dubového sloupku přibližně ve středu mostu na jeho dolní straně). Je dlouhý 35 m, široký 2,6 m a klene se v průměrné výšce 4 m nad hladinou řeky Svratky. Nosná konstrukce z jedlového a dubového dřeva se téměř celá dochovala v původní podobě. Konstrukce je věšadlová. V roce 1761 ho strhla povodeň. Využíván byl do roku 1954, kdy byl souběžně s ním postaven most nový. Stále však slouží pro pěší. V roce 1996 dostal most nový šindel.
Rudka u Kunštátu
Blaničtí rytíři zde v podzemních chodbách podle pověsti čekají až bude národu českému nejhůře, aby mohli vyjet z podzemí a zachránit Českou zemi. Spolu s do skály vytesanými rytíři můžete ještě navštívit rozhlednu Rudku, která je součástí areálu (přibližně 20 km).
Partyzánský bunkr
Mezi pěknou procházku lesem patří i turistická stezka vedoucí k partyzánského bunkru. Vede k němu turistická stezka od rozcestníku u mostu ve Štěpánově - po žluté směr do Čtyř Dvorů (5 km lesem, bunkr je dobře označen, určitě ho neminete). Bunkr je ze druhé světové války a v letech 1944 - 1945 v něm působil štáb partyzánské brigády Jermark. Jedná se o bunkr vystavěný u skály, kde dvě stěny tvoří právě skála a zbytek je vystavěný z kamení. V současné době má bohužel bunkr propadlý strop, který je ze dřevěných klád. U bunkru je i betonová stěna s připomínkou o působení partyzánů.
